...o Vláskoch a iných radovánkach

— Vlásky, Magdalena Takáčová, Fragment, CZ, Albatrosmedia, Rozhovory, pre deti, Knihy, ilustrátorka, autorka —

(rozhovor s Magdalénou Takáčovou)

1. Neviem čím to je, ale na internete som toho o Vás veľa nenašiel. Je možné, že som hľadal na zlých stránkach, alebo v tom môže byť snáď niečo iné?

Má to, řekla bych, dva důvody. Jednak jsem na virtuální prezentaci, a vlastně asi i na jiné druhy prezentace, trochu lempl. Nechci říkat, že jsem úplný asociál, ale maličko možná ano. A druhý důvod je o něcoméně zajímavý… Na internetu dohledatelná totiž i jsem, ale ne pod jménem Magdalena Takáčová. Pracuji jako ilustrátorka dětských knih už něco přes 4 roky, nicméněne v Čechách. A poté, co mi zahraniční nakladatelé několikrát kreativně zkomolili jméno, rozhodla jsem se raději používat kratší a jednodušší verzi Mag Takac.

2. Madam-pani-slečna-mamička a autorka, mohli by ste sa nám teda stručne predstaviť, oboznámiť nás s Vašou tvorbou a prezradiť, čo vás k nej doviedlo?

Stručně… Mám tři kočky, jednoho psa, manžela a teď i miminko. Bydlíme všichni v krásném zapadákově, kde se zbytečně nenaráží do davů lidí a to nám i vyhovuje. Můj tatínek je malíř a maminka je taky uměním postižená a od malička mi vtloukali základy práce s barvami, štetci, tužkou, Photoshopem, správné sazby textu, jaký je rozdíl mezi CMYK a RGB a tak podobně.

Prosadit se jako ilustrátor není v Čechách snadné - alespoň myslím. A tak jsem začala malovat ilustrace pro drobné nakladatele a spisovatele samonákladem v zahraničí… Něco málo jsem kreslila i pro české vydavatele, ale to spíš jen tak pro zábavu, abych věděla, jaké to je a utvrdila se v tom, že se to bohužel nevyplatí. 
Že bych sama i knížku napsala, nejenom kreslila obrázky pro cizí příběh, mi připadalo jako sice hezký nápad - z kterého ale asi nic nebude. Ale protože jsem měla vždycky problém dotahovat svoje osobní projekty do konce, když jsem sepsala těch pár slov příběhu o Alici, rozhodla jsem se, že tenhle projekt dokončím, namaluju to celé, ať se děje co se děje. A motivací bylo, že rukopis společně se skycami a jednou barevnou dvoustranou nabídnu nakladateli. Takže když se mi pak asi po měsíci ozvali, že se jim knížka líbí a chtějí ji vydat, nebylo cesty zpět a opravdu jsem to musela celé domalovat.

3. Máte v pláne venovať sa výhradne detskej literatúre?

Pokud jde o náplň mé práce, tak ano. Zatím mne nijak neláká se ventilovat do jiných odvětví ilustrování. Lidé okolo dětských knih jsou většinou příjemní a dobře se s nimi jedná a i když se někdy honí termíny, je to v celku práce poklidná a příjemná. Navíc má člověk určitou svobodu při vytváření obrázků - protože v knížce je v zásadě spíš málo slov a popisů, může si ilustrátor vytvářet vlastní představy, nenápadné dějové linie, které se mohou odehrávat na okraji příběhu… Ilustrace není jen tichým doprovodem příběhu, naopak, má v dětské knize zásadní roli, protože je to častokrát právě obrázek, který dětského čtenáře zaujme.

Ale co se týče mých osobních projektů, netuším kam mne můza zavede. ;) Hrozně ráda píšu velké dobrodružné fantasypříběhy - ovšem tam je pravděpodobnostně jakého zveřejnění minimální. Za prvé je málokdy dokončím a za druhé… no, takových příběhů má každý třetí pisálek plný šuplík.

4. Téma dlhých vláskov je pomerne originálna, takže čo Vás k nej priviedlo a aké vlásky nosíte Vy?

Začalo to obrázkem holčičky, co se tváří poněkud nešťastně. Přemýšlela jsem, proč jen jsem ji nakreslila právě takhle nešťastnou. Pak mne napadlo, že to je asi tím, že si ostříhala vlásky, ale moc se jí to nepovedlo a výsledek se jí nelíbí. Jako malá jsem taky občas podobnou operaci provedla, a s podobným výsledkem, jenom že já si pokaždé ustříhla jenom ofinu, maximálně nějaký ten pramen okolo uší. Tahle holčička si ostříhala vlásky všechny… Asi že je měla předtím hodně dlouhé a s tím mohla mít problémy - a rychle jsem naskycovala jiný obrázek. A pak už šel příběh celkem rychle. :)
A já nosím vlásky pokaždé jinak, vlastně asi jako Alice – někdy dlouhé, někdy krátké. Mám ráda změnu.

5. Okrem toho, že sa Vaša malá hrdinka výzorom trošku ponáša na mladšiu variantu Disneyovskej rebelky Meridy, no mňa skôr zaujíma Vami zvolené meno. Takže prečo Alica - snáď narážka na Krajinu zázrakov, alebo iná náhoda?

To jméno je spíš náhoda. Pokaždé, když namaluji nějakou postavičku, v duchu jí automaticky dám nějaké jméno. A holčička s okudlanými vlásky dostala jméno Alice a zůstalo jí i potom, co se pro ní našel příběh.

6. Teraz keď máte doma malú ratolesť (dieťa), nie je vylúčené, že Vám bude nielen zdrojom inšpirácií, ale aj žrútom času. Cítite sa byť pripravená na úlohu matky a venovať svojej dcérke všetok Váš čas, alebo si kúsok z neho šetríte na nejaký ďalší projekt?

Náš prcek je docela určitě žrout času (a mlíka). Takový roztomilý, ufňukaný žrout času, a já jí ten čas moc ráda dávám. Na úlohu matky se rozhodně připravená být necítím, věnovat jí všechen svůj čas hodlám. Nicméně když spinká, tak si kreslím. A když nespinká, tak se mi hlavou honí další příběhy, takže nějaký můj další projekt určitě (snad) do konce dotáhnu. Zatím mám načrtnuté dětské příběhy tři, což je trochu problém, protože si budu muset vybrat, kterému se budu věnovat jako prvnímu.

7. A čo zvieratká. Vo Vašej knihe sa to nimi len tak hemží. Takže ak nerátam rybičky z akvária, aký je Váš vzťah k štvornohým, či dvojnohým miláčikom?

Velmi kladný. A doufám, že je to oboustranné. ;)

8. Máte obľúbený film, seriál, ilustrátorov, autorov, knihy, komiksy alebo iné médium?

• Film - Another Happy Ending, Drž hubu! a prakticky cokoliv, kde hraje Louis de Funès.

• Seriál – Doctor Who, Mr. Bean, Červený Trpaslík a Simpsonovi


• Ilustrátoři – Will Terry (1.), Jake Parker (2.), Zmatlíková (3.), Renata Liwska (4.), Júlia Sardà (5.) a další…

• Autoři – Terry Pratchett samozřejmě, Astrid Lindgrenová a Agatha Christie.

A v komiksech, přiznám se, se moc nevyznám...

9. S akými reakciami na Vaše knižné Vlásky sa stretávate najčastejšie?

Predsa len nálepka bestseller je pre takú na text skromnú, no bohato ilustrovanú knihu trochu odvážna.
Když probíhalo autorské čtení v naší městské knihovně, setkala jsem se s úžasnou reakci od dětí.
V knížce je okamžik, kdy má Alice potíží s vlásky právě tak akorát dost a natahuje se pro nůžky. A děti se hned ozvali: „Ne, to neudělá!” „To určitě ne…” a tak podobně. A když se podívaly na další obrázek, kde je Alice po pás zabořená do ostříhaných vlásků, sborově zaúpěly.
To bylo úžasné, přesně v takovou reakci jsem doufala. Takže by se dalo říci, že se snad dětem ta knížka líbí.

Ďakujem Vám za Váš čas, za rozhovor aj za knihu, ktorá na moje prekvapenie vyšla aj v slovenskom jazyku, čím potešila nielen mňa ale i moju, vďaka Vám teraz krátkovlasú, ale zato usmievajúcu sa dcérku Vilmu. Nech sa Vám ako spisovateľke, ilustrátorke aj matke darí vo Vašom rozvrhu i v tvorbe. Malú pozdravujem samozrejme tiež a nech mi odpustí, že som ju vytrhol z lona matky. Hm...aké poetické.